02/2002) Johanka z Arku

 

Kdykoliv je muzikál tohoto jména uveden na prkna, která znamenají svět, trhá rekordy v návštěvnosti a to právem. Příběh selské dívky, která zachránila velké království a vedla vojsko proti nepříteli až do chvíle, kdy byla zrazena, vydána nepříteli a upálena na hranici, patří k velmi silným námětům. Překvapivé je jedině to, že se stačilo pouze přesně držet skutečnosti, která svou dramatičností předčila cokoliv, co by byla hlava scénáristy schopna vymyslet.

Johanka se narodila 15. ledna 1412 v 16.30 v městě Domremy - La - Pucelle (05°40¢E; 48°27¢N, zdroj DAV) v rodině vesnického starosty. Dostalo se jí pouze základního vychování ve víře, číst a psát neuměla. Již od období dospívání, tedy asi od třinácti let, mívala vize svatých, kteří s ní rozprávěli a připravovali ji na velký úkol, k němuž byla vybrána. V roce 1426 totiž ve Francii vymírá královský rod Kapetovců a nárok na francouzský trůn vznese anglický král Edward III., čímž začíná období, označované v dějinách jako stoletá válka. V únoru roku 1429 dostává Johanka od svých svatých přátel pokyn, aby se vydala za budoucím francouzským králem, kterého má doprovodit až ke korunovaci. Sedmnáctiletá dívka přijímá (Jupiter jí jde sice po lunárních uzlech, což je předzvěstí velké slávy, ale zároveň jí jde Černá Luna po radixovém Plutu na hrotu dvanáctého domu, což je znamením stejně velkých problémů). Karel VII. ji přijímá a opravdu jí svěřuje do péče demoralizovanou francouzskou armádu. Když se k ním připojí, začíná vskutku netradičně: všichni vojáci musí okamžitě ke zpovědi a lehké ženy jsou z tábora bez pardonu vyhnány. 23.4.1429 začíná tažení na Orleans, které je završeno slavným vítězstvím Francouzů, v jehož důsledku je Karel v Remeši 17.7.1429 korunován na krále Francie (Jupiter stojí v tento den na Janině MC, Venuše, Slunce a Merkur se pohybují kolem ascendentu, tranzitní Luna se blíží k postavení Luny radixové). Král je korunován, účelu je zdánlivě dosaženo, ale s tvrdohlavou kozoroží světicí jsou problémy. Nespokojuje se s dosaženými výsledky a chce osvobodit celou Francii, což je vzhledem ke spoustě existujících mocenských vazeb nápad, který má spíše oponenty než příznivce. Protože se však Jana nenechá pohnout, aby od svého poslání ustoupila, je na jaře 1430 vydána lstí do rukou Burgunďanů, kteří ji za 10.000 franků ve zlatě vydají (nebo spíše prodají) Angličanům. Rok je ve vězení, vyslýchána inkvizicí (mimo jiné i za to, že nosila mužský oděv) a drama končí 30. května 1431, kdy je v městě Rouen upálena (Pluto události stojí na její Černé Luně - vlastně dokončení cyklu, který započal před dvěma lety oslovením krále). Mrtvá tvrdohlavá dívka už není nebezpečná. Už v roce 1452 je ustanovena komise k jejímu svatořečení, už 7.7.1456 (na tehdejší dobu velice brzy) uznává Řím inkviziční tribunál, který ji soudil, za nezákonný. Černá skvrna zrady však zůstává a dojímá až do dnešního dne.

15. leden byl vůbec zajímavý den. Kromě Jany z Arku se v něm narodili ještě další dva lidé, kteří Francii proslavili. Prvním z nich byl dramatik Moličre, druhou byla v roce 1824 Marie Duplessisová, kterou proslavil Alexander Dumas mladší jako Dámu s kaméliemi. Lze si jenom těžko představit tak odlišné ženské osudy...