27/2002) Bastila

Až půjdete dne 14. července po pražském Velkopřevorském náměstí na Malé Straně, dívejte se dobře kolem sebe. V odpoledních hodinách se celé náměstíčko zaplní drahými vozy se značkou CD, která nenápadně upozorňuje na to, že máme co do činění s diplomatem, z nichž budou vystupovat půvabné dámy a elegantní pánové. Ti všichni vstoupí do vrat domu č. 2, odkud se patrně polinou nevtíravé vůně vynikající kuchyně a odkud se ponese tichý šum kultivovaného rozhovoru, vedeného v několika světových jazycích. V tomto domě totiž sídlí velvyslanectví Francouzské republiky.

Událost, jejíž výročí se posléze stalo francouzským státním svátkem, se odehrála 14. července 1789. V ten den - jak jsme se učili v dějepisu - zaútočil dav rozzuřených Pařížanů na Bastilu, což byla věznice, v níž úpěli nevinní, tuto dobyl a tím vlastně odstartoval Velkou francouzskou revoluci. Událost sice proběhla přesně v uvedeném datu, ale všechno bylo poněkud jinak - jak již bývá v dějinách nechvalným zvykem.

Pevnost Bastila byla sice vystavěna již v 15. století, ale jako věznice začala sloužit za Ludvíka XIV. na přelomu XVII. a XVIII. století. Do Bastily se šlo dostat lecjak. Byly tam oběti královské nemilosti stejně jako ti, kteří upadli v nemilost u královských milenek. Dokonce tam byla sorta lidí, kteří se tam dostali díky prodejným zatykačům, což byly listiny, které za určitou sumu v hotovosti vydával ministr financí se svým podpisem a do kterých držitel po zaplacení doplnil jméno toho, na něhož je zatykač vydáván, vlastnoručně, čímž se elegantně zbavil politického odpůrce či soka v lásce. Zda se obnos vydaný na tento ušlechtilý účel dostal do státního rozpočtu, prameny neuvádějí.

Bastila však na konci XVIII. století už takovým strašákem nebyla. Ona totiž nebyla dobyta vůbec, protože se její velitel de Launay vzdal s tím, že žádal o volný odchod pro posádku. Slibu se mu sice dostalo, ale realizace nikoliv, protože byl hned vzápětí zákeřně zavražděn. Na vlastní kůži se tak přesvědčil, že se revolucionářům opravdu věřit nevyplatí a nemá. V celé obrovské pevnosti bylo k tomuto datu internováno 7 (to není překlep, to je fakt) vězňů, z nichž ani jeden nebyl politický. Bastila byla už v roce 1789 zbořena a protože podnikaví lidé jsou všude, začal jistý občan jménem Palloy vyrábět z kamenů ruiny malé bastilky, které prodával jako suvenýr.

V horoskopu události upoutá na první pohled velký vodní trigon, který hovoří více o emocích než o zdravém rozumu, a trojkonjunkce Venuše/Jupiter/Uran na samém začátku Lva, kterou trigonuje Luna z Berana. Kvadraturu však vytváří Neptun (téměř stacionární) na Merkura a na Slunce. Oboje hovoří o tom, že výklad této události bude s pravdou na štíru a že posléze pravdu zcela pohltí legenda, neboť Merkur je retrográdní a navíc spálený Sluncem...

Merkur se v retrográdním pohybu zastavil v direkcích v roce 1801, kdy Napolen uzavřel mír s Rakouskem, a na své místo v radixu se dostal v roce 1810, kdy se ženil s rakouskou princeznou Marií Louisou, čímž na francouzský trůn uvedl další Rakušanku - ironií dějin neteř královny, kterou tato revoluce dovedla až pod gilotinu.

Zhodnotit přínos jakékoliv revoluce je více než obtížné. Zvláště tato revoluce má spoustu nadšených přívrženců, stejně jako masu odpůrců. Pokud však platí, že je historie učitelkou života a pokud bychom chtěli něco z této doby vrátit do dneška, přimlouvala bych se za výše uvedené prodejné zatykače. Upřímně totiž doufám, že by se neřádi všeho druhu navzájem nechali pozavírat a že by tu mohl být trochu klid. Peníze takto získané by byly samozřejmě součástí rozpočtu a užívaly se na financování prevence ekonomické kriminality.