Alexandra Hessenská

Alexandra a Nikolaj II.

Byla krásná, bohatá, vzala si člověka, kterého milovala, ale šťastná přesto nebyla. Žena, jejímž ideálem byla úplně obyčejná středostavovská rodina, se totiž hříčkou osudu stala ruskou carevnou, posléze mučednicí a nakonec světicí ruské pravoslavné církve. Když se ale podíváme na její život, musíme konstatovat, že svatořečení je jenom malou náplastí na bolesti, které jí její milovaná adoptivní vlast během života připravila. Alexandra Hessenská se narodila 8. června 1872 v 5.18 SEČ v Darmstadtu v Německu. Asi dvě hodiny před jejím narozením (přesně ve 4.20 GMT) proběhlo zatmění Slunce, které přineslo do jejího osudu značnou dávku fatality.

Alix se narodila jako princezna Hesensko-Rýnská. Rok po jejím narození zemřel její bratříček na vykrvácení po naprosto banálním poranění. Její matka byla totiž dcerou anglické královny Viktorie, která svými dětmi rozesela hemofilii jako dědičnou chorobu po protestantských panovnických dvorech celé Evropy. Mezi německými princeznami si však hledali manželky i ruští  carové… 14. prosince 1878 Alici umírá matka (Pluto jde Alici po Merkuru a Uran tvoří kvadraturu na Venuši). Dětství a mládí tráví Alice střídavě u své anglické babičky a na dvoře svého otce. V roce 1884 se vdává její starší sestra Ella za velkoknížete Sergeje a na svatbě se mladičká Alix seznamuje se šestnáctiletým následníkem romanovského trůnu Nikolajem, ze kterého dějiny posléze učiní posledního cara Nikolaje II. a ještě později dalšího z ruských svatých mučedníků…

Dopisy, jimiž se následník pokouší vstoupit do kontaktu s děvčátkem, které ho na první pohled zaujalo, ještě dnes dojímají skrývaným hlubokým citem. Alix však odjíždí zpátky do Německa a uvidí Nickyho až v roce 1889 (Neptun a Pluto jí půjdou v tomto roce po Venuši). Hlavní protagonisté si snad svou lásku ani ještě neuvědomují a už se o ní začíná hovořit po celé Evropě. Jejich volbou však není nadšena ani babička Viktorie, ani carský pár. Princezna je totiž protestantka a při sňatku s carevičem by musela konvertovat k pravoslaví. Jako ve správné pohádce dává Nikolaj najevo, že od své vyvolené neustoupí a 20. dubna 1894 se slaví zasnoubení (Pluto a Neptun stojí Alix tentokrát na Marsu). Alix se začíná učit rusky a dlouhé zamilované dopisy pravidelně křižují Evropu.

Kromě lásky však má následník ruského trůnu i jiné starosti. Zdravotní stav jeho otce není nejlepší a plachý Nikolaj (narozený 18. května 1868 v 11.57 v Carském Selu) se děsí nevyhnutelného momentu, kdy bude muset na trůn zasednout sám. 1. listopadu 1884 car umírá a Nicky usedá na trůn. Alix, která je u smrti přítomna, přestupuje 2. listopadu 1894 na pravoslaví a svatbě nestojí nic v cestě. Neptun jí jde po Plutu a princezna prochází hlubokou proměnou. Pravoslavnou víru přijala hluboko do srdce i do duše.

Svatba následuje 26. listopadu, kdy jde nevěstě Slunce v opozici na Venuši, Luna v kvadratuře na Marse a Merkur v opozici na Lunu a Slunce. Její nervozita je ohromná a proto není divu, že jí při obřadu upadne snubní prstýnek. Tato drobná nepříjemnost je všeobecně interpretována jako velice špatné znamení pro budoucí život carského páru. Zatím však tomu nic nenasvědčuje. Princezna je půvabná, manželé se milují a nepříjemné pohledy a poznámky carevny vdovy se dají brát jako obvyklá nechuť tchyně ke snaše.

První dítě na sebe nenechá dlouho čekat. 15. listopadu 1895 se narodila velkokněžna Olga, kterou v rychlém sledu následovala 1897 Taťána, 1899 Marie a 1901 Anastázie. Kdyby šlo o normální rodinu, bylo by všechno v naprostém pořádku a rodiče by se mohli ze svých zdravých a krásných dětí radovat. Kdyby šlo o jakoukoliv jinou královskou rodinu, bylo by všechno v pořádku rovněž. Ruské nástupnické právo je však svérázným reliktem minulých dob. Na trůn nemá totiž žena nárok (není to reakce na silné ruské carevny z minulosti?) a proto se carský pár ze všech sil snaží o následníka. Když nepomohou prostředky a způsoby přirozené, uchylují se k pomoci čar.

Čestné místo u carského dvora dostávají jurodiví (potulní šílenci), kteří carevně pomáhají modlitbou i vlastní přítomností. Nervově přetíženou matku čtyř dcer dokonce přesvědčí, že je těhotná… až přivolaní lékaři přijdou na to, že jde o psychosomatickou poruchu a že gravidita je vyloučena. Carevna se od jurodivých obrací k novému světci – Serafinu Sarovskému. Vykoupe se v řece, která teče kolem kláštera, kde pobýval, a doufá v zázrak. Svatý se opravdu přimluví a 30. července 1904, se narodí následník trůnu Alexej. Rodinné štěstí je téměř dokonalé. 21. září však začne dítě krvácet z pupíku. Podivné zdravotní dědictví po babičce Viktorii se hlásí o slovo.

Zároveň je romanovská říše ohrožována z vnějšího světa. V roce 1904 zuří totiž válka rusko-japonská, která pro Rusko končí fatálně. V roce 1905 je v Rusku ustanovena duma jako první náznak parlamentního zřízení… a na carském dvoře se objevuje Grigorij Jefimovič Rasputin (podle ruských pramenů narozen 22. ledna 1869 v 9.17 GMT v Pokrovském). Jde o člověka, který byl na jednu stranu zveličován a na stranu druhou zavrhován. Jeho úloha na carském dvoře však rozhodně není zanedbatelná a dá se říci, že nepřímo způsobil jak pozdější pád carského zřízení, tak smrt celé carské rodiny.

Rasputin pocházel ze Sibiře a už v dětství vykazoval jisté paranormální schopnosti. Kromě duchovního života měl však smysl i pro ženy a vodku. Oboje konzumoval v nadprůměrném množství. Oženil se, ale záhy od rodiny odešel a vydal se na potulky Rusí. Dodnes se mluví o tom, že pobýval v Tibetu, kde se učil léčitelství. Po návratu do Ruska se opět pohybuje v duchovním prostředí a soustředí kolem sebe skupiny věrných křesťanů. Jejich křesťanství však vychází ze zajímavé úvahy. Grigorij totiž hlásá, že člověk musí nejdříve pořádně hřešit, a teprve potom se má z čeho kát. Bohoslužby často končí orgiemi… S pověstí přitažlivého zvrhlíka se Rasputin dostává do Petrohradu, kde se postupně propracovává mezi šlechtu, která o novém zajímavém „starci“ se zájmem hovoří. Svou úlohu léčitele malého Alexeje však zvládá na výbornou. Projevy hemofilie se jeho působením zastavují a carští manželé neznají meze své vděčnosti. Z psychologického hlediska není divu, že Rasputin z carských manželů dostane kromě peněz i vše, co ho jen napadne.

V roce 1914 však vypukla světová válka a poměry na carském dvoře se rychle změnily k horšímu. Car odchází na frontu a carevna v podstatě řídí vládu. Za porážky, které špatně vycvičenou i vyzbrojenou ruskou armádu stíhají, může najednou carevna. Lid velice rychle zapomněl na vše, co pro něj za léta své vlády udělala… Celou vládu však řídi v podstatě Rasputin. Carevna bedlivě naslouchá jeho radám. Vysoká šlechta usoudí, že jediná cesta, která může ještě carství zachránit, je odstranění Rasputina. Zavraždí ho v noci z 16 na 17. prosince 1916. Podle různých pramenů Rasputin o své smrti věděl a upozornil na ni carevnu. Zároveň jí řekl, že pokud ho zabije ruský lid, bude vše v pořádku. Pokud však zhyne rukou někoho z carské rodiny, nepřežije ho monarchie ani carská rodina déle než dva roky.

Monarchie padla v únoru 1917, abdikaci car podepsal 2. března téhož roku. Car se snaží odjet i s rodinou do Anglie, ale jeho příbuzní ho odmítají přijmout. V dubnu 1918 je rodina přesunuta (už bolševickou vládou) do města Jekatěrinburg. V červnu roku 1918 podepisuje Lenin rozkaz k jejich likvidaci. O půlnoci z 16. na 17. července 1918 je celá carská rodina včetně služebnictva a lékaře zastřelena. Jejich ostatky jsou odvezeny do nedalekého dolu, kde jsou spáleny a ještě polity kyselinou. Na světlo boží se dostanou až v roce 1989 a následně jsou pochovány v chrámu svatého Petra a Pavla v Sankt Petěrburku, který se až do té doby jmenoval Leningrad.

Společná smrt bývá vyhrazena párům, které se nadevše milují a které bez sebe prostě neumí žít. Pokud se na smrt carských manželů podíváme z tohoto úhlu, můžeme říct, že jim bolševici vlastně splnili jejich nejvroucnější přání.

Astroložka JaGa

Pro sestavení horoskopu potřebuji datum, čas a místo narození.

Horoskopy vykládám výhradně při osobním styku.

Kontakt

dr. Jarmila Gričová Šumbarská 704
735 41 Petřvald
+420 777 575 627 gricova.jarmila@gmail.com