02/2004) Heinrich Schliemann

Jsou na světě lidé, kteří celý svůj život podřídí jedinému cíli a toho dosáhnou – a to i v tom případě, že cíl na první pohled vypadá jako utopie sama. Jedním z nich je i náš dnešní jubilant Heinrich Schliemann.

Narodil se 6. ledna 1822 v Neubuckově v Meklenbursku (54°02´N; 11°41´E) jako syn kazatele. V devíti letech mu zemřela matka a dostal se na vychování ke strýci, kde začal studovat gymnasium, které z hmotných důvodů nedokončil. Začal se učit kupcem, byl postižen chrlením krve (na choroby dýchacích cest upozorňuje Merkur v konjunkci s Uranem a Jupiterem pod vládou Saturna v Kozorohu). Odešel do Hamburku, nechal se najmout na loď, ta ještě v Severním moři ztroskotala a on se ocitl v Amsterodamu, kde začal pracovat jako poslíček.

Teprve zde se ke slovu dostala jeho kozoroží cílevědomá povaha, posílená systematickým Marsem v Panně. Během vyřizování posílek se naučil šesti jazykům a není divu, že ho šéf poslal do Ruska, kde zřizoval filiálku. Bylo mu 24 let a Jupiter dokončoval svůj druhý oběh, Merkur vytvářel v direkcích sextil na Pluta. Vydělával tak hodně, že se v roce 1858 (tři oběhy Jupitera, druhý návrat lunárních uzlů) rozhodl privatizovat (jak se tehdy hezky říkalo) a věnovat se pouze studiu řeckého jazyka a kultury. K obchodu se pod tlakem okolností ještě vrátil a byl neméně úspěšný jako poprvé.

V roce 1864 podnikl cestu kolem světa (Uran jde po Luně, Pluto trigonem na Slunce), v roce 1864 navštívil Řecko a rozhodl se plně věnovat svému koníčku, jímž bylo prokázání existence starověké Tróje. Starověké eposy – Ilias a Odyssea – byly považovány pouze za výtvor dokonalé slovesnosti a poezie. Schliemann je užil jako svého druhu navigační pomůcku a už v roce 1869 našel místo, kde Trója stála. V roce 1870 začíná kopat sondy (Jupiter ukončuje svůj čtvrtý oběh). Se skutečnými výkopy začíná 11. října 1871 (Neptun na konjunkci Jupiter/Saturn v Beranu) a pokračoval s nimi s přestávkami až do května 1890.

Všechno by znělo skoro jako pohádka – jenomže Kozoroh je Kozoroh. Schliemann si myslel, že rozumí i archeologii stejně tak jako obchodu a nenechal si od nikoho radit. Když nenašel to, co hledal, na vybraném místě, netrpělivě začal kopat jinde, přičemž vykopané zasypal. Nad škodami, které tímto jednáním napáchal, si prý dodnes archeologové rvou vlasy. Turecká vláda měla vůči odvozu nálezů ze země námitky a byl soud. Ten Schliemann vyhrál a za odstupné 50.000 franků byl uznán jediným majitelem všeho, co si v Tróji vyhrabal. Nalezené předměty daroval muzeím v Berlíně. Jedním z objevů, které vzrušily vědeckou obec na celém světě, byl objev pokladu krále Priama. V současnosti je znám jenom z fotografie, kde je diadémem a náhrdelníkem okrášlená jeho druhá žena Sofie. Berlínské muzeum bylo bohužel během druhé světové války vybombardováno a poklad zmizel někdo v propadlišti dějin.

Kromě Tróje kopal Schliemann ještě v Mykénách, Marathónu, v Egyptě a Kythérách. Jeho zdraví se zdálo nezničitelné a zápal do práce neuhasitelný. Bohužel se ozvala jeho stará choroba a on 26. prosince 1890 v Neapoli zemřel. Je pravda, že svou netrpělivostí a tvrdohlavostí nadělal na archeologických nalezištích spoustu škody. Když ale hodnotíme jeho význam, narážíme na člověka, který celý život věnoval svému snu a dokázal něco, co podle všech učenců té doby dokazatelné nebylo. Nebylo to poprvé ani naposled, co zapálený laik zvítězil nad zkostnatělou a neplodnou universitní vědou, která se z poslucháren na čerstvý vzduch nedostala.

Astroložka JaGa

Pro sestavení horoskopu potřebuji datum, čas a místo narození.

Horoskopy vykládám výhradně při osobním styku.

Kontakt

dr. Jarmila Gričová Šumbarská 704
735 41 Petřvald
+420 777 575 627 gricova.jarmila@gmail.com