Stres (2007)

Když téměř před sto lety Hans Selye poprvé psal o stresu, nikdo netušil, že poprvé použil slovo, které se dostane do obecného jazyka a bude ho o sobě a svém aktuálním stavu užívat skoro každý. I ty občas říkáváš, že jsi ve stresu, aniž by ses vlastně zamýšlela nad tím, co to stres vlastně je. V odborné literatuře se píše, že stres je odpověď organismu na narušení celkové rovnováhy a dodává se, že ke stresové reakci vedou nejrůznější faktory, které ovlivňují psychický nebo fyzický stav jedince. Z dlouhodobého působení stresu se mohou vyvinout i poruchy psychiky a negativně ovlivňuje i fyzická onemocnění. Zatím by to vypadalo jednoduše: odbouráme stres, následně se vylepší duše i tělo a my si budeme všichni žít jako v ráji. Jenomže… tak jednoduché to v životě ani ve fyziologii není.

Zásadně se dá stres rozlišit na stres tak trochu pozitivní (říká se mu eustres), který je velice užitečný. Jde o stav, kdy se musíš třeba něco naučit a motivuje tě to tak, že sedneš a drtíš… až umíš. Problém nastává v situaci, kdy si dáváš úkoly, které nemáš šanci splnit. Když si měsíc před pololetím nebo před koncem roku řekneš, že si vylepšíš známku z němčiny a začneš se každý den pravidelně učit, je pravděpodobné, že se naučíš, srovnáš si známky a dokonce získáš i nějaké sebevědomí jako bonus. Když si ale to, že se blíží vysvědčení, uvědomíš až týden před koncem pololetí a učit se začneš až den před písemkou, asi se nic nenaučíš. V takovém případě nastupuje negativní stres, který tě paralyzuje a ty zapomeneš i to málo, co umíš.

Stres je prostě důkazem, jak úzce je propojené tělo s duší. Srdce je sice podle fyziologie jenom sval, který pumpuje krev, ale určitě znáš pocit, kdy se ti při pohledu tvého milovaného srdce doslova rozezpívalo nebo jiné – ne tak příjemné – situace, kdy se ti srdce po vyslechnutí nepříjemné zprávy zastavilo v hrudi.

Pokud chceš vést zdravý život, je potřeba, aby ses smířila s tím, že určitými typy stresů v životě procházet budeš a že se jim nevyhneš. Můžeš však udělat spoustu věcí pro to, aby ti nepřerostl přes hlavu, aby ti dodával energii a zbytečně tě neparalyzoval. Psychologové většinou doporučují, že jednou z osvědčených cest, jak stres zvládat, je pravidelná relaxace. My jsme však při přípravě tohoto článku zjistili, že je metod daleko více a že záleží jenom na tobě, kterou z nich si vybereš.

O stres se ti starat nemusíme, protože si ho do konce roku ve škole užiješ ještě až nad hlavu, ale můžeme ti poradit, jak ho zvládnout a jak z něj udělat přínosnou součást tvého života.

Když chceš stres zmírnit, je především zapotřebí, aby ses naučila pracovat s časem a plánovat. Ve chvíli, kdy uděláš první krok ke svému cíli, máš to nejtěžší za sebou! Dále je potřeba, abys zjistila, zda jsi typ, který se umí věnovat několika záležitostem najednou nebo zda patříš k lidem, kteří se musí soustředit jenom na jednu věc. Zjištěné poznatky respektuj, přizpůsob se a v žádném případě se nenech vyprovokovat někým, kdo umí zvládnout deset věcí najednou. Ty to třeba neumíš, ale to ještě neznamená, že jsi proto méněcenná. Když na to přijde, můžeš mu říct, že ty se sice věnuješ jenom jedné záležitosti, ale zato neztrácíš spoustu času tím, že opravuješ chyby, co v prácí nadělal nesoustředěností a nedostatkem smyslu pro detail. Když tedy víš, ke kterému druhu lidí patříš, víš, jak se tvůj stres projevuje (může to být pocit tlaku v žaludku, tíha na prsou, pocení rukou a podobné nepříliš příjemné tělesné příznaky), je nejvyšší čas, aby ses rozhodla, co proti němu budeš dělat. Možností ti nabízíme několik:

Nejnovější trend při boji se stresem se nazývá lymfing a dostal se k nám z Karibiku. Jde o rajský kus světa, kde se nikdy nespěchá a proto není divu, že tam vznikla metoda, jejímž základem je absolutní nicnedělání. Musíš se jí ale oddávat s čistým svědomím a hlavně všem kolem vysvětlit, že nelenošíš, ale pečuješ o svou duši. Najdi si zhruba půlhodinku, kdy můžeš být sama, pohodlně se polož a omez veškerou aktivitu jak duše, tak těla. Během této doby nech myšlenky klidně plynout, u žádné z nich se nezdržuj, snaž se povolovat jednu svalovou skupinu po druhé a očisťuj tělo z veškerého napětí. Ve chvíli, kdy vstaneš, se budeš cítit uvolněná, čistá a budeš v pohodě tak, že tě nic nerozhodí.

Recept na další boj se stresem zní sice velice podivně, ale přesto zabírá. Je potřeba, abys omezila poslech tvrdé hudby s výraznými rytmy (např. techno) a dala přednost uklidňující hudbě, třeba Mozartovi, Vivaldimu nebo jiným starým mistrům. Jde o hudbu, která vyrovnává krevní tlak, psychicky tě hýčká a hladí a udělá z tebe doslova nového člověka.

Nauč se spát tak, aby ses budila sama od sebe bez budíku. Každý ti potvrdí, že zvuk budíku je jedním z nehorších stresorů. Budík totiž nebere ohled na aktuální fázi spánku a na probuzení ti nedá dostatek času. Na příjemné probuzení je však poměrně jednoduchý recept. Uvědom si, že jedna fáze spánku trvá asi 90 minut, takže musíš jít spát tak, aby ve chvíli probuzení dobíhala devadesátiminutová fáze. Když musíš například vstávat v 7 ráno, půjdeš spát před desátou večer, v deset usneš a do sedmé hodiny ranní proběhne šest celých spánkových fází. Psychologové, kteří tuto metodu doporučují, sice říkají, aby sis nastavila budík na pár minut po sedmé, abys měla jistotu, že nezaspíš, ale jedním dechem dodávají, že to obvykle není potřeba.

Jak je to dlouho, co sis sama nezazpívala? Zpěv je totiž po staletí uznáván jako dokonalý způsob pro odreagování a zpěv v koupelně pod sprchou je pro relaxaci prostě vynikající. Zkus si při práci nebo při učení buď nahlas zpívat nebo jenom tak pobrukovat. Zpěv ti totiž masíruje všechny vnitřní orgány a srovnává tě na těle i na duši. O tom, zda máš nebo nemáš hudební sluch, nepřemýšlej. Ty máš svým zpěvem vyjádřit radost ze života a když se to někomu nelíbí, je to jeho věc.

Při učení nepij kávu, ale čaj. Zvláště černý anglický snižuje po 50 minutách po vypití hladinu stresových hormonů zhruba o polovinu. Když se přestaneš stresovat, budeš v pohodě, učení ti půjde lépe do hlavy… no prostě paráda!

Najdi si koníčka, který se totálně liší od všeho, co obvykle děláš během dne. Když sedíš ve škole, měla bys večer běhat, jít cvičit, plavat nebo se jenom tak procházet. Když se však přes den nezastavíš, můžeš si večer klidně sednout a pustit si třeba výše uvedeného Vivaldiho nebo si luštit křížovky.

Do školy (nebo vlastně kamkoliv) jdi cestou, kde je co pěkného vidět. Snaž se najít krásu ve všem, co míjíš. Je to poměrně jednoduché, protože občas stačí, když zvedneš hlavu a podíváš se na opravené fasády domů či větve stromů, které jsou krásné v každém ročním období. Můžeš ale také nahlédnout do výkladů, kde je můžeš hledat inspiraci pro vylepšení svého zevnějšku (ber to jako hru a na cenovky se raději nedívej, protože si jinak přivodíš další stres).

Rady, které jsou výše uvedeny, zcela určitě nevyčerpávají celou problematiku stresu a boje proti němu. Když se však jimi začneš hned teď v březnu řídit, uvidíš, že prožiješ daleko klidnější jaro než obvykle a ani konce školního roku s vysvědčením se bát nemusíš.