18/2004) Poslední krok

Když jsem uvažovala nad tím, o čem budu vlastně v tomto týdnu psát, napadla mě jedna věc: Proč se vlastně veškeré vstupy nebo jiné důležité události uskutečňují o půlnoci? Nebylo by logičtější, kdyby to bylo v poledne, kdy je Slunce kolem MC a kdy můžeme předvést svou ctižádost, vytrvalost (někdy i tvrdohlavost), důslednost a jiné pozitivní vlastnosti? Mohlo by to být i za soumraku, kdy by Slunce bylo v sedmém domě a nabízelo by spolupráci, soužití, spravedlnost a smlouvy, které by se dokonce i dodržovaly. O půlnoci bývá Slunce pravidelně buď ve čtvrtém domě nebo přímo na IC a přitahuje naši pozornost k rodině, vlasti, ale navíc napovídá, že v každém počátku je už skryt jeho konec.

Půlnocí, která je mezi 30. dubnem a 1. májem, se zabývali odedávna jak lidé, kteří praktikovali magii na patřičné úrovni, tak i všemožní okultisté. Její tradice vychází z keltského svátku Beltain a během doby se na ni nabalila spousta pověr, lidových zvyků i praktik užité magie. O těch většinou píšou a mluví hlavně ti, kteří o nich příliš moc neví. V této oblasti snad nejvíce platí úsloví, že ten, kdo opravdu ví, nemluví…

Když se podíváme do efemerid, zjistíme, že se Slunce v této zázračné noci nachází mezi desátým a jedenáctým stupněm Býka. Slunce na desátém stupni Býka označuje lidi, kteří mají tendenci prožít život v roli Sluhy dvou pánů (aplaus však bohužel mívají o hodně menší než Miroslav Donutil). Mají v životě sklon k riziku a přepínání a potom se upřímně diví, že za podobné chování dostanou řádně po nose. Ti, kteří se narodili se Sluncem v jedenáctém stupni Býka, jsou mlčenliví, velmi realističtí, šetrní až na samou hranici lakomství; mají přirozenou magickou sílu a velký talent na vycítění situace. Pohánějí je velké ambice, které se během života pomalu podaří zrealizovat. Na jiné lidi se dívají přezíravě, ale ti je přesto milují a obdivují. S úsudkem čekají až do chvíle, kdy budou mít dostatek vstupů, a o tom, co si myslí, budou mluvit pouze opatrně.

O půlnoci z 30. dubna na 1. května letošního roku se poprvé staneme dobrovolnou součástí většího evropského celku, v němž bychom měli zaujmout čelné místo, jež nám právem náleží. Prvním propagátorem něčeho podobného Evropské unii byl totiž český král Jiří z Poděbrad, který vyslal už v letech 1462 – 1464 poselství k evropským královským dvorům, které sondovalo možnost vytvoření společné vlády, která měla na celém kontinentě zajistit mír. Když se teď po více než pěti stech letech jeho projekt uskutečnil (sice v trochu jiné podobě, ale to je jenom detail), měli bychom se všichni snažit, abychom myšlenku našeho krále alespoň předčasně nezazdili. Planety stojí na naší straně: Slunce je ve slibném jedenáctém stupni Býka, na ascendentu, Pluto v trigonu na Merkura na IC (ve třetím domě), Slunce jako vrchol bisextilu, jehož další vrcholy tvoří Saturn a Uran. Další trigon na Slunce tvoří Luna, jež je sice v kvadratuře na Pluta a ascendent, ale zároveň je v pásmu zvaném Alcimah, kde přeje silným vztahům mezi spojenci. Všichni však musí mít dostatek času, aby si své nové role osvojili a vpravili se do nich. Když si to všechno sečteme a podtrhneme, můžeme si letošní čarodějnice zplna hrdla vychutnávat. Planety nám na vstup do Unie svítí opravdu laskavě a je jenom na nás (eventuelně na námi volených zástupcích), jak jejich vliv budeme umět zúročit.