27/2004) Dar?

Když člověk dělá nějakou práci déle, občas se ve vzácných chvílích sebereflexe začne zamýšlet o tom, jak ji vnímají lidé kolem. Když je člověk astrologem, který denně pracuje s lidmi, je to pro něj ještě důležitější. Nečekala jsem, že se část odpovědi na tuto otázku někdy dozvím od někoho jiného než od svých klientů – a přesto se to stalo.

V sobotu dne 29. května jsme čekali rodinnou návštěvu a proto jsme odpoledne nikam nevyráželi. Do žádné práce se mi nechtělo (kdo by rád odcházel od rozdělané práce, že?) a proto jsem se rozhodla, že čekání vyplním sledování seriálu o Perry Masonovi, který uvádí v sobotu jeden nejmenovaný kanál. Zaopatřila jsem se kávou a nechala jsem se unášet jak šarmem hlavního hrdiny tak i chytrou konstrukcí příběhu. Tato skvělá nálada mi však příliš dlouho nevydržela. Zápletka se totiž odehrávala v hotelu, do kterého bylo pozváno několik lidí, s nimiž hlavní zloduch a tedy protivník Perryho měl své nekalé plány.

Jedním z nich byl uhlazený muž, který na otázku zda je opravdu astrolog opověděl větou, kterou by bylo záhodno tesat do kamene. Ve 14.38 SELČ totiž z obrazovky zaznělo: „Ano, byl mi dán dar sestavování astrologických map.“ V tu chvíli jsem se probrala z letargické odpolední nálady a uvědomila si, že v angličtině může sice mapu i horoskop označovat jedno základní slovo, tedy anglicky chart (čti čárt), k němuž se přidává v případě horoskopu ono adjektivum astrologický. V češtině však máme jeden termín – tedy horoskop – a přidávat k němu přídomek astrologický je stejný nesmysl jako svého času hojně používané spojení „lidová demokracie“. Překladatel patrně nevěděl, která bije, nebo se jiným než tímto nesprávným způsobem nemohl dostat do správné stopáže. Budiž.

Daleko více mě však z pohodlné letargie sobotního odpoledne vytrhla první část odpovědi: „Ano, byl mi dán dar…“. V té chvíli jsem si totiž představila všechny kolegy, u kterých jsem byla doma a pár těch, u kterých jsem byla v pracovně. Všechny tyto místnosti měly jedno společné: Každé z nich vévodila rozsáhlá knihovna, v níž se skrýval studijní materiál majitele. Většina z nich měla navíc buď v elektronické nebo v papírové podobě archív, v němž měla zaneseny všechny (nebo alespoň většinu) lidí, jímž dělala horoskop. Svému studiu věnovali tito lidé nemalý čas a většinou i nemalé prostředky. Po dlouhých letech se tedy ti šťastnější umí podívat do horoskopu a něco z něj vyčíst na první pohled, něco si dohledat nebo objasnit pomocí analogií. Dám však ruku do ohně za to, že žádný z nich nemá dar sestavování nebeských map. Protože je-li nebeská mapa horoskop, musí se tomu i největší génius, který má obsazené všechny čtyři body velké astrologie, nejdříve s papírem, tužkou v ruce a kalkulačkou naučit. Jsou prostě věci, k jejichž zvládnutí je kromě talentu potřeba i to, čemu se krásně česky říká „sicflajš“. A astrologie – zvláště ta, která má být opravdu dobrá - je jednou z nich.