36/2004) Daj mňa mamičko…

…daj mňa do školy, ať se naučím drobné litery. Písat litery, čítat psaníčka, daj mňa do školy daj mňa mamička. Na čtyřech řádcích lidové písničky je vyjádřena touha po vzdělání mladého poddaného i efekt, který od toho, že bude ve škole ztrácet čas, který by měl věnovat spíše práci na rodné roli (eventuelně na panském), očekává. Dnes je situace poněkud jiná. Tklivé prosby o umožnění vzdělání rodiče slýchávají málokdy a to, že někdo umí „písat litery, čítat psaníčka“ z něj vzdělance opravdu neudělá. O tom, že školství je důležité, není v žádném případě spor. Zatímco píšu tyto řádky, se vytváří nová vláda, která má péči o náležité vzdělání svých voličů opět a zase na jednom z čelných míst svého programového prohlášení. Až vy budete mé řádky číst, bude už nová vláda pevně sedět ve Strakovce, kantoři budou pořád mizerně placení a přetížení a školství budou sužovat neduhy, které umí sice každý pojmenovat, ale se kterými nechce nikdo nic dělat. Rodiče, kteří na to mají, dají své děti do soukromých škol a ti ostatní se budou jenom modlit, aby jejich ratolest ve škole absorbovala alespoň takovou část vzdělání, které mu dříve dala i vesnická jednotřídka.

Děti samozřejmě vidí, co se kolem nás děje a mohou se nás zeptat, proč je vůbec nutíme do školy a bazírujeme na známkách, když vedle vidí souseda, který sice neumí dát dohromady větu, ale zato má lepší auto, větší dům, naditější konto… a vůbec vše, co k bohatství patří. Odpověď na tak obtížnou otázku jsem dostala ze zcela překvapivého zdroje, kterým byla MF Dnes ze dne 24. července 2004, kde se na straně A 10 nacházela zpráva, která informovala o táboře, na kterém se učí ruské děti správně krást. Výcvik probíhal na Sachalinu a tábora se účastnilo několik desítek –náctiletých. Tábor byl vybaven stany, polní kuchyní, generátorem a studijními texty, ve kterých se dopodrobna popisovaly technologie krádeží, loupeží a podvodů. Nechyběly ani pokyny, jak se chovat v případě zadržení policií, tematické hry „jak komunikovat s policií“ nebo „život ve vězení“. Motivy pořádání takového tábora, který pravděpodobně nepatřil k nejlevnějším, byly dva: starší generace kriminálníků chtěla předat té mladší své životní zkušenosti a poradit jim, jak by si měli počínat, aby neopakovala jejich chyby. Dalším motivem je stará ruská tradice, podle níž se mladí zločinci dělí o kořist se svými důchodci, kteří si užívají po pilné práci zaslouženého odpočinku. Čím vzdělanější zločinec, tím více si nakrade a tím lépe se bude mít nejen on a jeho rodina, ale i vysloužilí staříci na něm závislí. Myšlenka je to jednoduchá, jasná a hlavně pochopitelná. Když převyprávíte tuto zprávu dětem, zároveň jim vysvětlíte, že dneska se ani zločinec bez vzdělání neobejde. Sami pro sebe se můžete zamyslet nad tím, proč potřebu vzdělání chápe ruská galerka a proč se toto pochopení vyhýbá naší vládě. Nebo je to tím, že tam ještě žádný zločinec není?