34/2003) Roman Polanski

Můj učitel astrologie, který je sám „dítětem holocaustu“ občas s přesně vyváženou dávkou obdivu a lehké ironie říkává, že „talent nic nenahradí“. Jeho slova platí ve vrchovaté míře i o jubilantovi, který oslaví 18. srpna své sedmdesáté narozeniny. Jde o jednoho z nejslavnějších světových režisérů, ale zároveň jde i o člověka, který nikdy v životě nemohl žít v šedém průměru a jehož osud by mohl sloužit jako námět románu, který by vypadal jako naprostá smyšlenka – kdyby nebyl stoprocentně pravdivý.

Roman Polanski se narodil 18. srpna 1933 ve 14.47 hod SEČ v Paříží v polské židovské rodině. Když mu byly tři roky (v direkcích mu stálo trigonem na Urana zatmění Slunce) se rodina rozhodla pro návrat do Polska, kde její osud zpečetila druhá světová válka a norimberské zákony. Od roku 1941 žila rodina v ghettu, a od roku 1943, kdy odvezli jeho otce, byl úplně sám (Pluto se mu v té době točil na Merkuru a Neptun na konjunkci MC/Venuše/Jupiter). Po válce se otec sice vrátil, ale k obnovení narušených vztahů nedošlo a od 14 let, kdy stál Saturn v opozici na své radixové postavení, žil sám. V roce 1955 se dostal na filmovou školu v Lodži (Pluto mu jde po Slunci a Uran přes konjunkci Luna/Pluto). Do roku 1962 natáčí v Polsku, později se přesunuje do západní Evropy a natáčí ve Francii a v Anglii.

V roce 1967 se přesouvá do Hollywoodu, kde se věnuje tehdy módní vlně příběhů s upírskou tematikou a natáčí parodii Ples upírů, kterou začíná být známý. Když se podíváme na relokaci horoskopu na Los Angeles, není divu. Slunce se přesouvá na ascendent, na hrotě druhého domu se nachází Jupiter s Venuší a vytvářejí trigon na MC, které je však na Algolu. V roce 1968 natáčí další film s okultní tematikou – Rosemary má děťátko. Film je ještě dnes vynikající a právem obdržel několik nominací na Oskara, kterého taky dostal. Zdálo by se, že si již vlastně nemá co přát. Dne 9. srpna 1969 však byla satanistou Masonem zavražděna jeho těhotná žena Sharon Tateová spolu se svými dalšími přáteli. Pluto mu spolu s karmickými uzly procházel přes MC (a i člověk, který není v esoterice příliš honěný začíná uvažovat, zda nešlo o cenu, kterou musel za své úspěchy zaplatit). Po Rosemary následují v rychlém sledu čtyři další filmy a v roce 1977 velký průšvih, kdy byl státem Kalifornia obviněn ze znásilnění nezletilé (přesně řečeno třináctileté) slečny. Případ asi vyšetřovali filmoví fanoušci, protože přimhouřili oko a nechali ho odejít do Francie, kde natočil několik dalších skvělých filmů – například Tess, drama Smrt a dívka, kterým se poprvé dotkl duševních problémů lidí, kteří prošli mučením, a film Devátá brána, v níž se opět vrací k okultním tématům. Při pohledu na konjunkci Luna/Pluto, která tvoří sextil na konjunkci Venuše/Jupiter na MC se ani nelze divit, že ho tato témata přitahují.

V roce 2002 však vzbudil senzaci svým posledním dílem, v němž zúročil všechny své děsivé válečné zážitky. Ve filmu Pianista totiž představuje dramatický příběh židovského klavíristy,Wladyslawa Szpilmana, který přežil holocaust. Když byl tento film promítán v Praze v rámci Febiofestu, byla jedna z jeho projekcí v přítomnosti autora a její výtěžek byl určen na opravu Židovského města poničeného povodněmi. Polanski stál na pódiu a mě překvapilo, jak je malý. Až později jsem si přečetla, že má (patrně v důsledku strádání v dospívání) sotva 160 cm. Dlužno konstatovat, že jeho dílu to ani v nejmenším na kvalitě neubírá.