21/2003) Pater Pio

Když jsem si vybírala jubilanta, o kterém budu v tomto týdnu psát, uvědomila jsem si, že se stejně jako v minulém týdnu budu zabývat osobností, která má velký vliv v duchovním životě, která byla ve svém životě velice kontroverzní a které projevovali velkou úctu lidé jak věřící, tak nevěřící…

Jde o Francesca Forgione, který je však daleko více znám pod svým řeholním jménem jako Pater Pio. Narodil se v chudé rodině jako jedno z pěti dětí 25. května 1887 v městečku Pietrelcina (co se hodiny narození týče, je problém. V různých zdrojích jsem jich nalezla asi pět. Dokonce i velice přesná databáze DAV udává sice hodinu narození, ale zato chybné datum). V roce 1902 odchází jeho otec za výdělkem do Ameriky a 6. ledna 1903 vstupuje Francesko do řádu bratří kapucínů. Maminka mu prý ve vstupu do řádu bránila, protože měla strach, že bez jeho pomoci neuživí ostatní děti. Tranzitní Neptun v konjunkci s Lunou si však prosadil své… 27. ledna 1907 skládá věčné řeholní sliby (po Luně jde tentokrát Jupiter) a 10. srpna 1910 je vysvěcen na kněze (tranzitní Venuše jde po Saturnu, Jupiter po Uranu a Neptun po Saturnu).

Od září 1911 má jednou týdně stigmata (Pluto v trigonu na Jupitera), která se mu zatím daří před spolubratry a představenými utajit. Během let ho začne zlobit zdraví a proto je v září 1916 vyslán do horské vesnice San Giovanni Rotonda, kde si má během několika měsíců upevnit zdraví. Zůstane tam dvaapadesát let – až do smrti. Od 20. září 1918 má stigmata už neustále a utajit je nelze (Neptun jde sextilem na Urana a Pluto po Luně). Stigmatizovaný kapucín se stává senzací a navíc velice známým zpovědníkem. Jeho proslulost se stává trnem v oku církevní honoraci, která mu dvakrát zakazuje veřejné působení. Poprvé je to od června 1931 do roku 1933 (Pluto se točí po Saturnu) a podruhé v letech 1960 – 1964, kdy mu Pluto vytváří kvadrát na Slunce a na Merkura. Někdy během této doby získává dokázaný dar bilokace – tedy schopnosti být najednou na dvou místech. Jedna podoba se věnuje modlitbě a intenzivnímu duchovnímu životu, zatímco druhá slouží ve zpovědnici lidem.

Od roku 1936 začíná uskutečňovat další svůj velký sen. Začíná totiž shromažďovat prostředky pro stavbu nemocnice, která má poetický název „Dům úlevy v utrpení“ a kde se má člověku dostat péče nejen o tělo, ale i o duši. Všechno je hotovo 5. května 1956 (Neptun mu jde po Jupiteru a Jupiter po severních uzlech) a podle dochovaných hodnocení šlo o nejmodernější nemocnici v celé Itálii. Pater Pio však sloužil hříšníkům jako zpovědník ještě dalších více než 22 let. Podle pamětníků měl dar jasnovidectví, kterým odhaloval všechny problémy, jež kajícníka trápily ještě dříve, než mu je nahlas řekl. Když 23.září 1968 ve 2.30 v Sant Giovanni Rotondo umíral, odcházel opravdu v pověsti svatosti. Zázrak, který ho vynesl do seznamu svatých, se odehrál 28. září 2001. Chlapec s rozvinutou meningitidou se uzdravil poté, co se jeho rodina modlila na Piově hrobě. Svatořečen byl 16. června 2002. Zobrazuje se jako žehnající kapucínský řeholník. Na rozdíl od všech ostatních žehnajících svatých má však na ruce černou rukavičku bez prstů. Těmito rukavicemi totiž zahaloval stigmata na rukou a neodložil je od 18. září 1918 až do smrti…