35/2001) Novosvětská

 

V našem národě je asi jenom málo lidí, kteří neznají příběh Rusalky, která se zamilovala do Prince a která kvůli okouzlení opustila svět pohádkových bytostí a přešla do světa lidí, kde se setkala nejen s láskou, ale i se zradou. Když slyšíme tuto krásnou a romantickou hudbu v divadle, jen těžko věříme tomu, že ji vytvořil člověk, od jehož narození uplyne už 160 let. Jedná se o Antonína Dvořáka, který spatřil světlo světa 8. září 1841 v Nelahozevsi. (Datum narození je všeobecně známo, ale hodiny jsou ve všech pramenech jenom spekulativní, takže jsem je neuváděla.) Antonín byl synek hostinského a řezníka, po němž měl zdědit i povolání.

To, že se vyučil řezníkem, se traduje, ale některé prameny uvádějí, že je to jenom legenda. Sama bych se k tomu přikláněla, protože už v roce 1857 (tedy v 16 letech) vstupuje v Praze na varhanickou školu, kterou absolvuje v roce 1859 (lunární uzly se vracejí na své postavení v radixu). Od roku 1862 od roku 1871 působí v orchestru Prozatímního divadla (období je velmi šťastné, a inspirativní - začíná tím, že tranzitní Uran vytváří trigon na radixového Neptuna). V roce 1878 se mu poprvé dostává světové proslulosti, neboť v Berlíně vycházejí na doporučení Johannese Brahmse Moravské dvojzpěvy a Slovanské tance (Dvořák měl Lunu v pásmu, která podle kabaly pomáhá důvěře a přátelství). Když Dvořák Tance psal, procházel Pluto sextilem na radixový Uran a Neptun se chystal projít po karmických uzlech. Protože v radixu skladatele je hojně obsazen Střelec, který přeje dalekým cestám, nelze se divit, že mezi lety 1884 - 1896 podnikl 9 cest do Anglie a že mezi lety 1892 - 1895 působil jako ředitel konzervatoře v New Yorku, kde vznikla snad jeho nejznámější skladba - Symfonie č. 9 e moll Z Nového světa. V roce 1891 se stává profesorem pražské konzervatoře a v roce 1901 jejím ředitelem. V témže roce je také 31.3. premiéra Rusalky. Neptun je v onen den v přesné opozici na jeho Saturn, Saturn v trigonu na jeho Slunce a Slunce v přesném trigonu na radixový Jupiter skladatele.

Jeho soukromý život je neméně zajímavý. Do jedné sestry se zamiloval, druhou si posléze vzal a patrně tím pražskou společnost vyvedl z míry - první dítě se totiž narodilo už za čtyři měsíce po svatbě, což v té době rozhodně nebylo v pražské patricijské rodině zvykem. Když ale 1. května 1904 umíral, byl milován a ctěn - nejen jako skladatel, ale i jako vynikající hudební pedagog, jež vychoval celou skladatelskou generaci. Pro to, že jeho dílo je stále aktuální a přesahuje nejen hranice našeho tátu, ale i hranice našeho vesmíru, je minimálně jeden důkaz. Když 20. července 1969 přistáli američtí kosmonauti na Měsíci, měli s sebou mimo jiné Dvořákovu Novosvětskou symfonii. V ten den byl Pluto v přesné opozici na jeho radixový Uran a Uran v konjunkci se severními uzly. Hudba chlapce z Nelahozevsi se vydala na cestu do hlubin vesmíru.